příběhy úspěchu
John, 56 let, USA
„Téměř patnáct let jsem měl patní ostruhy. Bolest byla stále horší a horší a v posledních dvou letech jsem se stěží mohl postavit na pravou nohu. Během té doby jsem zkoušel všechny druhy fyzikální terapie, steroidní injekce a nakonec jsem prodělal operaci. Ale nic z toho mi doopravdy nepomohlo. Před šesti měsíci mi můj lékař řekl o rázových vlnách a po pouhých čtyřech sezeních s rázovou vlnou bylo po bolesti! Konečně si zase mohu hrát s vnoučaty a žít bez té otravné bolesti.“
Jiří Nedělka, ortoped, Česká republika
„Loni jsem léčil 47-letého pacienta s šest měsíců starým řezným poraněním extenzoru ukazováku. Řezná rána se nacházela na dorsální straně prvního článku ukazováku a byla na ní tvrdá a nápadná jizva. První interfalangeální kloub byl zcela omezen v pohybu a zafixován v ohybu 30°. Po čtyřech aplikacích SWT s intenzitou 2,5 bar se jizva výrazně změnila a rozsah pohybu kloubu byl obnoven v plné délce a s možností ohybu 100°. Na připojených ultrazvukových snímcích můžete vidět stav před ošetřením (velká hyperechogenní jizva je označena šipkou) a druhý snímek ukazuje změnu jeden měsíc poté.“
Ultrazvukový snímek před ošetřením Ultrazvukový snímek po ošetření
Filipa Galvão, fyzioterapeut, Portugalsko
„Jedna z mých prvních klinických zkušeností s ošetřením rázovou vlnou byla velmi kuriózní. Měl jsem 27-letého pacienta, hráče badmintonu, u nějž jsme se domnívali, že má oboustrannou tendonitidu Achillovy šlachy. Říkám „domnívali“, protože jsme nebyli schopni dojít ke konkrétní diagnóze; pacient prošel všemi možnými testy, ale žádný závěr z nich nevzešel, ortoped sázel na psychologickou záležitost (ačkoliv atlet projevoval nesmírnou touhu vrátit se k aktivní činnosti). Po vyzkoušení téměř všech typů fyzikální terapie během téměř deseti měsíců léčení jsme se společně rozhodli vyzkoušet rázové vlny, a skutečně to pomohlo! bylo to fantastické. Po tomto počátečním úspěchu šlo již o postupný proces. Po čtvrtém sezení stále přetrvávala určitá bolest, ale měsíc po posledním ošetření zcela zmizela. To atletovi umožnilo vrátit se ke sportovní aktivitě bez jakýchkoliv obtíží a je za to teď nekonečně vděčen.“
