O rázové vlně

Definice rázové vlny

Rázová vlna je vlastně akustické vlnění s extrémně vysokými špičkami energie, podobné vlnám, ke kterým dochází v atmosféře po explozivní události, jako je např. blesk nebo aerodynamický třesk. Od ultrazvuku se rázová vlna liší svou extrémně velkou amplitudou tlaku. Kromě toho ultrazvuk většinou tvoří periodické kmitání, zatímco rázová vlna je samostatný puls.

Vývoj terapie rázovou vlnou

Výraz „terapie rázovou vlnou“ označuje pulzy mechanického tlaku, které se šíří lidským tělem ve formě vlny. Terapie rázovou vlnou byla poprvé použita v roce 1980 pro rozbití ledvinových kamenů pacienta (Journal of Urology, 1982). Během minulých dvou desetiletí se tato metoda stala standardním postupem pro léčbu ledvinových a močových kamenů.

Léčebný účinek rázové vlny

Extrakorporální terapie akustickou vlnou (na rozdíl od litotripsie) není určena k drcení tkání, ale spíš k vyvolání mikroskopických intersticiálních a extracelulárních biologických účinků, které zahrnují regeneraci tkáně. V moderní léčbě bolesti je energie akustické vlny vedena od bodu vzniku, což je generátor akustické vlny, prostřednictvím vodivého gelu do bolestivých tělesných partií, kde se aplikuje její hojivý účinek. 

Klinické indikace

V průběhu času se akustické vlny prokázaly jako efektivní neinvazivní metoda léčení lokalizovaných muskuloskeletálních patologií, zahrnujících epikondylitidu, patní ostruhy a plantární fascitidu, poruchy rotátorové manžety, spoušťové body, různé chronické tendinopatie a mnohé další indikace. 

Oblasti aplikace rázové vlny

Extrakorporální terapie rázovou vlnou se nejčastěji používá v rehabilitaci, ortopedii a sportovním lékařství..